K zamyšlení

Modlitba je důvěrný vztah s Bohem, je to navázání přátelství a Ježíšem, rozhovor s ním. Modlit se neznamená něco dělat, ale s někým být. Modlit se neznamená jen se ptát, ale s Bohem rozmlouvat. Lidé si často kladou otázku: „Jak se mám modlit?“ nebo: „Neumím se modlit.“ Mluvte s Ježíšem a řekněte mu to, už tak se modlíte. Modlit se není něco říkat nebo neříkat, používat ta slova nebo jiná. Modlit se znamená být s někým, být v jeho přítomnosti. V modlitbě máme zaujmout před Pánem postoj bezbrannosti, stát v jeho přítomnosti, před ním. Během modlitby musíme otevřít srdce, abychom zachytili to, co nám chce Bůh říct. Bůh k nám promlouvá mnoha věcmi, různými okolnostmi, prostřednictvím bratrů a sester. Modlitba znamená také otevření srdce, abychom jím dokázali naslouchat. Buďme připraveni zachytit Boží hlas v událostech, v okolnostech, prostřednictvím Bible nebo bratrů a sester.

Když jsme zkušení v naslouchání Pánu, můžeme mu začít povídat, co prožíváme, co cítíme. Buďme před Bohem sami sebou. Nenasazujme si masku. Když se na Pána zlobíme, on už to stejně ví, tak proč si nasazovat masku a chválit ho, když v srdci máte smutek nebo hněv? Řekněme mu, co cítíme. Podívejme se na Ježíše, byl před Bohem sám sebou.

· V radosti volal k Otci „Velebím tě, Otče, Pane nebe a země, že když jsi tyto věci ukryl před moudrými a chytrými, odhalil jsi je maličkým“ (Lukáš 10,21).

· Ve strachu prosil Otce: „Otče, tobě je všechno možné, odejmi ode mne tento kalich..“ (Marek 14,36)

· V úzkosti a hněvu mohl hlasitě zvolat: “Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“

(Marek 15,34)

V modlitbě se máme sjednocovat s Ježíšem. Stáváme se tím koho milujeme. Sv. Pavel říká:

“ Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus.“ (Gal 2,20)

Při křtu obdrží každý křesťan dary Ducha svatého – jedná se o dar moudrosti, rozumu, rady, síly, poznání, nábožnosti a dar bázně před Bohem (Katechismus katolické církve).

Posláním Ducha svatého je rozdělovat Ježíšovo dědictví. Ježíšovo dědictví je veliké – zanechal nám vykoupení, odpuštění hříchů, uzdravení, osvobození od zlých duchů, radostnou zvěst evangelia, matku Marii, eucharistii. Nechal nám církev.

Ježíš se modlil: „ A slávu, kterou jsi dal mně, dal jsem já jim..“ (Jan 17,22)

(z přednášek „Ježíš – lékař těla i duše“ a „Duch svatý – pramen života“ autor Elias Vella, františkán minorita)